Jednou jsem v rádiu uslyšela tento rozhovor s mořeplavcem Rudou. A už jsem se vezla. Jak na vlnách plachetnice, tak na vlnách jeho vyprávění. Od knihy jsem očekávala falešné pírko a nezáživné popisy ostrovů a data. Ale ono tam fakt je! Doopravdické pírko tučňáka a nádherné příběhy lidí, těch co se rozhodli prodat celý svůj majetek a plavit se s lodí nebo příběhy místních bláznivých ostrovanů.
Čím víc sleduji jeho rozhoupaný svět, tím větší chuť mám vyplout na moře taky.
“ Lidé se mě často ptají, kde na to beru. Nepiju, nekouřím a to již samo o sobě umožní jednou za deset let cestu kolem světa. A řekněte sami, jíte, když máte hlad? V křesílku u televize, kdy se cpete tím, co lednička dala? ”
RUDOLF KRAUTSCHNEIDER (*1943)
Narodil se ve Vídni a po válce se s matkou přestěhoval do Znojma. V 16 letech poprvé uviděl moře, které se mu stalo osudným. Plavit se na cizích lodích jej však nebavilo. Lodě začal stavět sám a svérázně se zapsal do historie námořního jachtingu. Vzdělaní ukončil v sedmé třídě, přesto napsal desítku knih a natočil několik filmů. Od roku 1994 začal vozit na „suché“ plavby lidi, kteří chtěli odvyknout závislosti na drogách. Zapojil se také do budování dětských domovů rodinného typu. Děti o prázdninách bere na plavby a jejich šťastný úsměv považuje za svůj největší životní úspěch. Pochází ze země bez moře a přesto se stal mořeplaveckou legendou. Na vesnici koupil starou školu, kde chce kromě vlastního bydlení zbudovat divadelní sál a prostory pro pořádání kulturních akcí s dětmi a pro děti. Živí se jako dřevorubec.
